Rodina v karanténě aneb jak si udržet hezké vztahy a nezbláznit se

Současná situace je náročná pro většinu z nás. Proč? Musíme se dočasně adaptovat na změnu dosavadního životního stylu. Co to v oblasti sociálních vztahů znamená? Nastává pro nás změna ve dvou důležitých rovinách: Omezení osobního kontaktu a zároveň ztráta osobního prostoru. Jak se s tím vyrovnat a jak s tím pomoci dětem a seniorům? Na to se právě teď společně zaměříme. 

1. Omezení osobního kontaktu  

Jsme zásadně omezeni v osobním kontaktu s:

  • příbuznými, 
  • přáteli, 
  • známými, 
  • pracovními kolegy.

Příjemné a odpočinkové aktivity, jako je například posezení s přáteli, rodinný výlet s prarodiči nebo návštěva divadla, jsou v rámci ochrany našeho zdraví zakázané. 

Tyto aktivity označujeme jako regenerační. Co to znamená? Odpočíváme při nich, nabíráme síly a prožíváme pozitivní emoce. Zkrátka doplňujeme energetické zdroje. Také fungují jako vyrovnávající aktivity k těm pracovním. Nebo jiným zátěžovým situacím. Tímto procesem se náš organismus dostává do neurobiologické rovnováhy a to znamená jediné – jsme odolnější vůči stresu.

Řešení

Naše sociální kontakty můžeme využívat i v karanténě. Jak? Zvolíme si jinou formu. Žijeme v 21. století, využijme toho. Možností, jak se s lidmi spojit, máme celou řadu: 

  • sociální sítě – Facebook, Instagram, Twitter, TikTok
  • videohovory – Messenger, Viber, Skype, FaceTime, WhatsApp, Appear.in 
  • skupinové chaty – Messenger, Viber, WhatsApp
  • telefon – klasické hovory, FaceTime, sms 
  • e-mail

Také můžeme napsat dopis, přiložit obrázek od dětí a poslat ho prarodičům i známým. Izolace není totéž co samota, nezapomínejme na to.

2. V domácnosti jsme všichni stále spolu 

Staráme se doma o děti, pracujeme na dálku, nemůžeme jít prakticky nikam. Pro mnohé rodiny to představuje velkou zátěž. 

Jak se k této nové situaci postavíme? Máme dvě možnosti – buď to vezmeme jako vyloženě negativní okolnost, nebo naopak jako šanci ke změně. Často mluvíme o tom, jak málo času na své nejbližší máme. Díky současné situaci s nimi můžeme trávit času více. Což ale nemusí být vůbec jednoduché. 

Řešení

Jak žít doma s rodinou bez rozbouřených emocí a poškozených vztahů? Výzkumy prokazují, že lidé v izolaci tuto situaci zvládnou nejlépe za těchto předpokladů:

  1. Máme co dělat. Máme činnost i aktivitu.
  2. Dodržujeme stálé rituály. Střídáme v nich práci a odpočinek.
  3. Uvědomujeme si zvýšené riziko konfliktů, které v izolaci nastává. A snažíme se mu předcházet. Jak? Například řešíme jen podstatné věci, aktivně vyhledáváme a praktikujeme relaxační techniky a hlavně! Hlavně nezapomínáme na humor. Pokud se do konfliktu dostaneme, dokážeme si s ním poradit. Agresi můžeme rozchodit nebo rozběhat venku v přírodě. Můžeme ji také vybít způsobem, který nikomu neuškodí – boucháním do polštáře, křikem, zanadáváním si (o samotě) nebo fyzickou námahou. 

Kromě těchto doporučení nezapomeňme také na pohyb. Jedná se o základní protistresovou pomůcku – pro nás i naše děti.

  • Cvičme, 
  • tancujme, 
  • běhejme, 
  • choďme na procházky do přírody. 

Věnujme se činnostem, na které jsme na nějakou dobu zapomněli, neměli na ně čas nebo jsme je chtěli vyzkoušet a nevyzkoušeli.

Karanténa s dětmi 

A jak zvládneme karanténu s dětmi? Strukturujme. A pomáhejme s tím i dětem. Střídejme školní, kroužkové i odpočinkové aktivity. Nastal čas, kdy “výuka” může probíhat netradičně. Jinak než ve škole. Využijme tuto příležitost. Pokud to jde, snažme se být co nejvíce venku v přírodě a hýbejme se. V případě, že pro pobyt venku nemáme vhodné podmínky, improvizujme doma. Udělejme dětem opičí dráhu nebo bojovou hru. Nechme děti, aby pro nás také nějakou aktivitu připravily a následně se do ní společně pusťme. Bude to legrace. 

Při vymýšlení aktivit pro děti buďme kreativní: 

  • Hrajme si,
  • vyrábějme nejrůznější věci, 
  • zpívejme, 
  • čtěme,
  • cvičme, 
  • upečme něco dobrého.  
  • zapojme tatínky, 
  • dělejme blbiny, 
  • smějme se. Často.

Na internetu na nás čeká spousta inspirace. Zde je příklad:

Vnímá dítě už současnou situaci? Jestli ano, mluvme s ním o tom. Trpělivě, laskavě a pozitivně. Přesně tak pomůžeme dětem aktuální dění pochopit a zvládnout. Právě se nám naskytla velká šance ukázat našim potomkům, jak se dají zvládat stresové situace. Nepromarněme ji. Tento odkaz si naši nejmenší ponesou do života.

Karanténa se seniory – rodiči a prarodiči

Abychom naše babičky a dědečky chránili, neměli bychom se s nimi teď stýkat osobně. Ale to neznamená, že pro nás přestávají existovat. Ba naopak. Teď nás senioři potřebují více než kdy dříve. Využijme pro kontakt s nimi telefon nebo sociální sítě. Že s těmito technologiemi neumí? Pak je to pojďme naučit. 

Podporujme seniory v aktivním životním stylu. Navrhněme jim, ať:

  • se věnují práci na zahrádce,
  • pravidelně venčí svého psa,
  • cvičí tai-chi,

     

  • napíšou knihu nebo povídku o svém mládí, 
  • nám upletou svetr,
  • si přečtou pěknou knihu a vypráví nám o ní. 

Zároveň bychom měli seniorům pravidelně volat a ptát se jich, zda nepotřebují nakoupit jídlo, vyzvednout léky nebo něco jiného.

A jak přímo pomůžeme našim rodičům a prarodičům, aby nepropadli panice a oprávněnému strachu? Koronavirus ohrožuje na životě hlavně je. Zásadní je pravidelný kontakt (i když ne osobní) a předávání objektivních a “filtrovaných” informací. Zůstaňme pro ně důvěryhodní, ale zároveň neprohlubujme jejich obavy a úzkost. 

Nadměrné množství informací, ve kterých se přestáváme orientovat, způsobuje paniku. Pomožme seniorům rozlišit objektivní a faktické informace od dezinformací. Trpělivě je vyslechněme a sdílejme s nimi jejich pocity. Dopřejme jim emoční i praktickou oporu. Najděme si na to čas.

Emoční podpora nejen pro seniory

Veškeré pocity, které starší lidé teď prožívají, jsou normální. Ubezpečme je o tom. Zloba, vina, strach – to vše se v krizových situacích objevuje, je to naprosto v pořádku. Poukažme na to, že strach nemá jen negativní důsledky. Naopak. Často nám pomáhá při sebeobranném chování.

Virus ovlivnit nemůžeme, ale naše vnímání ano. My si vybíráme, na co zaměříme svou pozornost: Kolik lidí onemocnělo, nebo že se jich 98 % už uzdravilo? 

Zda si vybereme pozitivní nebo negativní informace, záleží jen na nás. Ukažme to i našim seniorům. Ujistěme je, že každá krize má začátek i konec. Nic netrvá věčně. Řekněme jim, že mají naši podporu a pomoc. Že jsme tu pro ně. 

Doporučení běžných opatření k zachování psychické stability:

  • Pravidelný režim – dodržujme režim spánku, jídla i pití. 
  • Rutinní chování – dodržujme své zvyky i koníčky, jak jen to aktuální bezpečnostní pravidla umožňují.
  • Zůstaňme aktivní – zajímejme se a buďme zvědaví. 
  • Udržujme kontakt s blízkými lidmi – izolace neznamená samotu.
  • Aktivně vyhledávejme a zkoušejme možnosti relaxace.
  • Nebojme se sdílet své pocity – mluvme o problémech. Řekněme si o podporu.
  • Nezapomínejme na humor. Smějte se a bavme ostatní.
  • Buďme k sobě laskaví – krizí procházejme pomalými kroky kupředu.
  • Buďme ohleduplní k sobě, druhým i systému.

Aktuálně jsme přetížení. Nezapomínejme, že se rodíme do nedokonalého světa. Ale všichni máme stejnou příležitost – žít v něm šťastně. 

 

Tento článek vznikl ve spolupráci s psycholožkou a psychoterapeutkou Mgr. Klárou Kleczatskou. Jakým dalším tématům se budeme věnovat, zjistíte zde.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s