Stres a jeho vliv na psychiku v době, kdy venku řádí COVID-19

Rychlé změny, izolovanost, ekonomická nestabilita a pocity nejistoty. Tak bychom mohli charakterizovat současnou situaci. Jak působí dlouhotrvající stres na lidský organismus a jak se mu bránit? To rozebereme v dnešním článku. 

Jaký vliv má současná situace na naši psychiku 

Celosvětová nejistota a strach se promítají i do našeho psychického stavu. Zvyšují stres a u mnohých vyvolávají úzkost, beznaděj nebo depresi. Běžné jsou i pocity agresivity a naštvání. Tyto stavy jsou ale naprosto normální. Pocit strachu je jedním ze základních mechanismů. Mozek automaticky předpokládá, že nás něco nového a neprozkoumaného může ohrozit nebo dokonce zničit. 

Jak funguje mozek ve stresových situacích 

Zjednodušeně řečeno si v tomto případě rozdělme mozek na limbický systém a racionální mozek. Limbický systém je struktura zodpovědná za pocity strachu, úzkosti a emocí. Naopak racionální mozek ovládá přemýšlení, soustředění, plánování a vědomou pozornost. Je také schopen ovládat emoce. Chrání nás před tím, abychom se řídili pouze instinkty. Při stavu ohrožení se tedy dá nejprve do pohybu náš limbický systém. Na základě informací, které máme, vyvolá v mozku danou emoci. Následně se snažíme situaci kontrolovat pomocí racionálního mozku a takzvaně dostat věci pod kontrolu. Ne vždy se nám to ale podaří. Pokud jsme emočně příliš rozrušení, ztrácíme nad svým jednáním a myšlenkami kontrolu. 

Uveďme si to na konkrétním příkladě: Jsme sami v lese a najednou se ozve šramocení a uvidíme stín. V tuto chvíli zareaguje jako první nás limbický systém, který situaci vyhodnotí jako ohrožení. Může tam někdo být? Člověk nebo zvíře? Někdy je náš strach až iracionální, proto si okamžitě představíme hororový scénář. Následně však nastoupí racionální mozek, který nám pomůže se uklidnit, soustředit a vyhodnotit situaci. Pokud jsme však rozrušení příliš, limbický systém převládne nad racionálním mozkem a vyvolá na základě částečných a často nesprávných informací reflex k přežití, který podle něj situaci odpovídá.  

Co dělat, když nás začne ovládat strach a úzkost

V první řadě si nic nevyčítejme. Je naprosto normální, pokud v tuto chvíli cítíme úzkost a strach. Naopak přijetí našich reakcí nás může uklidnit a dodat nám stabilitu. Následně můžeme začít přemýšlet, jak si udržíme klid dlouhodobě a jak se v dané situaci zachováme. 

Jak poznat, že se naše psychika rapidně zhoršila 

Derealizace, odcizení, časová a prostorová dezorientace. Takové pocity cítíme v akutní fázi, která je následována širokou škálou emocí. Strach, smutek, hněv, zmatek. Současně se mohou rozvinout somatické poruchy: bolesti hlavy, zažívací potíže, nechutenství a další. 

Mezi nejčastější reakce na náročnou stresovou situaci patří:

  • neodbytné vzpomínky, 
  • depresivní nálada a negativní myšlenky, 
  • iracionální pocity viny, 
  • poruchy spánku, 
  • ztráta zájmu o aktivity běžného dne i o své okolí, 
  • pocity paralýzy z každodenních činností. 

Jak poznat panickou ataku

Tento stav nelze předvídat. Ataka přichází zcela nečekaně, ale projevuje se u většiny lidí podobně. Poznáme ji především podle:

  • zvýšené tepové frekvence, 
  • třesu, 
  • pocitu odhomtnění, 
  • pocitu dezorientace, 
  • zrychleného dechu, 
  • pocitů na omdlení, zvracení a nevolnosti, 
  • napětí ve svalech,
  • strachu ze smrti a ze samotného strachu, 
  • pocitu ztráty kontroly nad svým tělem. 

Jak zvládnout panickou ataku

Nejdříve je potřeba úzkost zastavit a uklidnit se. To se hezky řekne, ale hůře udělá. Snažte se dostat na klidné a bezpečné místo a vydýchat se. Z největší pravděpodobností budete v dané chvíli lapat po dechu, dýchejte tedy například do papírového sáčku nebo si dechy počítejte. Nádech. Výdech. K zvládnutí paniky pomocí dechu velmi pomáhají mindfulness a jógová cvičení. Ty podrobně rozebereme v příštím článku. Pokud úzkost už nedokážete zvládat sami, obraťte se na odborníka. Společně se vám podaří odhalit příčinu vracejících se atak. Naučíte se také techniky, jak je zvládat. Další možností, v případě velkého oslabení, je podávání léků neboli farmakoterapie.  

Co dělat, když jsme svědky panické ataky

Pokud nejsme lékaři, bude se nám situace velmi těžko vyhodnocovat. Nikdy nevíme, jestli má člověk vedle nás “jen” panickou ataku nebo například infarkt. Proto situaci nepodceňujme a obraťme se na doktory. Takový postup ale není nutný, pokud žijeme například s partnerem a jeho úzkosti známe. V danou chvíli se mu snažme pomoc pravidelně dýchat a uklidněme ho. Pomáhá také procházka do přírody. Člověk, který prodělává panickou ataku má totiž často pocit, že v místnosti nevydrží a musí okamžitě pryč. V době karantény to může být trochu komplikované. Nasaďte si roušku a jděte se na chvíli projít a uklidnit do nejbližšího parku nebo lesa.

Jak si zachovat klidnou mysl 

Nepodléhejme příliš svým emocím. Je dobré si je připustit, ale neměli bychom se v nich stále pitvat a probírat je do nekonečna s ostatními. Raději odveďme pozornost jinam. Jak? 

  • Vytvořme si plán. Naplánujme si, co budeme přes den dělat. Kdy budeme pracovat, vařit, uklízet, hrát si s dětmi, vzdělávat se a odpočívat. Dbejme na dostatek rozmanitých aktivit. 
  • Zařaďme do svého harmonogramu pohyb. I když nemůžeme jít do posilovny nebo do bazénu, můžeme cvičit doma. Ideální je jóga, protahování nebo cvičení s vlastní vahou. Mnoho jógových a fitness studií v těchto dnech nabízí online kurzy zdarma. 
  • Vynechme alkohol. Alkohol stavy úzkosti zhoršuje, proto se mu raději vyhněme. Maximálně si pochutnejme na sklence vína či piva k jídlu, ale nepřehánějme to. 
  • Neřešme a neplánujme. V tuto chvíli se situace mění z hodiny na hodinu a nemá smysl dělat si dlouhodobé plány. Odložme projednávání závažných situací na později. 
  • Vyhledejme pomoc. Pokud se dostaneme do nepříjemné situace, ať už životní či finanční, nebojme se požádat o pomoc. Obraťme se na rodinu, přátelé nebo odborníka. Psychologové v této době poskytují poradenství online, například přes Skype. Nebojme se je kontaktovat, rozhodně to není ostuda. 
  • Hledejme to pozitivní. Ať už v sobě nebo ve svém okolí. Rozptýlit nás může například nezištná pomoc, šití roušek, potlesk lékařům nebo finanční příspěvek na dobrou věc. Když se rozhlédneme kolem, zjistíme, že lidi tato situace semkla a pomáhají si víc než dřív. Takové zjištění je více než pozitivní. 
  • Omezme přístup k médiím. Zprávy si stačí poslechnou jednou denně. 
  • Pamatujme, že v tom nejsme sami. Jsme součástí systému, který nás může psychicky i ekonomicky podpořit. 

Tipy na aktuální zajímavé rozhovory o strachu a úzkosti

Negativních zpráv je všude dost. Poslechněme a přečteme si raději něco, co nás přivede na jiné myšlenky. My doporučujeme například:

Tento článek vznikl ve spolupráci s psycholožkou a psychoterapeutkou Mgr. Klárou Kleczatskou. Jakým dalším tématům se budeme věnovat zjistíte zde.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s